Pocit viny a náklady integrace
Celá západní Evropa potřebovala pro svoji poválečnou obnovu velké množství pracovní síly. Místní zdroje nestačily a tak se otevřely dveře ekonomicky motivovanému přistěhovalectví. Zprvu se chápalo jako dočasné opatření, spočívající na cirkulujících a hostujících dělnících. Leč ropná krize a první červánky mezinárodního terorismu postavily otázku, jak přílišný pohyb námezdní síly omezit. A tak se zrodil projekt scelování imigrantských rodin a jejich usazování v hostitelských zemích.
Dnes se takové „rodinné přistěhovalectví“ pokládá za zdroj všech současných problémů. Leč oním zlem není samo někdejší opatření. Scelování rodin by bývalo nemuselo vést ke stále většímu zatěžování systému sociální pomoci a vytváření paralelních společenství, pokud by bylo doprovázeno jasně formulovanými integračními povinnostmi a zásadami. Ty se dají vyjádřit poměrně jednoduše – povinnost navštěvovat jazykové kurzy, respektovat zásadu povinné školní docházky, poznat kulturu hostitelské země a respektovat její ústavu a zákony.
Vypadá to jasně, ale názorová rozpoložení hostitelských společností nedovolila tyto jasné zásady imigrantům určit za povinnost. Podepsaly se na tom pocity typu „nemůžeme náš jazyk vnucovat nevinným imigrantům“, „nemůžeme předepisovat jakékoliv omezování jejich vlastní kultury“. K tomu se přidávala tolerance hraničící s lhostejností, eroze autority orgánů správy, justičních institucí a bezpečnostních složek, jejichž dílčí přehmaty začaly nezřídka účelově využívat asociace a sdružení občanské solidarity šermující Všeobecnou deklarací lidských práv. Nemluvě o propadu respektu k veřejné škole a oslabování její stmelující funkce ve společnosti.
Vývoj vede ke stavu, který charakterizuje téměř totální blokáda otevřené, slušné a rozumné diskuse o současnosti a perspektivách imigrantů z odlišných kulturních prostředí. Zvětšuje se propast mezi levicově naladěnou částí společnosti a konzervativci. Jedni kritickou analýzu, v níž se objeví zmínka o kulturních souvislostech obtíží v soužití imigrantského a hostitelského prostředí, okřikují jako kdyby šlo o rasismus a populo-nacionalismus a vyhrožují soudy. Druzí odmítají odpovědnost a dávají najevo, že nejsou ochotni nést sebemenší, byť nevyhnutelné náklady přistěhovalectví.
V Německu vyvolala nedávno velké vzrušení i pobouření kniha Thilo Sarrazina „Německo spěchá k sebezničení“. Ve Francii se mocně diskutovalo nad knihou „Popření kultur“, kterou napsal sociolog Hugues Lagrange. Shrnuje závěry výzkumů mládeže z imigračního prostředí a hodnotí souvislosti mezi kulturním zázemím, zločinností a integrací. Poprask sice dělá knihám reklamu, leč zpravidla neguje věcnou diskusi. Média vypichují druhořadé prvky argumentace a staví autory do podezřelého světla. A veřejnost se následně utíká k vyjadřování solidarity s napadaným a pomlouvaným.
Je jistě v pořádku poučovat se o rasismu, leč nikoliv proto, aby se s heslem „Pozor rasismus!“ mávalo pokaždé, když někdo upozorní na nezdary integrace přistěhovalců z jiných kultur. Zastánce takových kritik pokaždé určitě nespojují jen dobré úmysly. Leč je snad méně pobuřující skutečností to, nač upozorňuje francouzský sociolog - „nadměrné zastoupení mladých z černé Afriky na delikvenci ve Francii“ - či německý esejista - „ nemalá část muslimských imigrantů v Německu končí v sociálních sítích, z nichž po generace nevychází“?
Není snad alarmující, když 72% přistěhovalců tureckého původu v Německu ve věku mezi 22 až 64 let nemá dokončenou školu a musejí se spojit s příležitostným zaměstnáním, jehož nabídka stále klesá? Nejsou nebezpečím pro budoucnost Evropy nejen mladí muslimové, ale i všichni mladí, kteří nedokončí školu, nezapojí se nebo nejsou zapojeni do ekonomického a společenského života a přežívají v paralelních světech, nezřídka nepřátelských či uzavřených demokracii?
Každého, kdo upozorňuje na vršící se překážky integrace přistěhovalců, je sice snadné označit za rasistu, leč co dál? Třeba takový kritik jen žádá to, abychom se dívali více na současnost a budoucnost než na to, co je minulostí. Ostatně, žádné poučení z minulosti nám nemůže zakázat stavět před přistěhovalce jisté závazky. Stejně jako nás nemůže zbavit povinnosti dávat nezbytné prostředky k integraci příchozích a ukazovat snahu žít společně se všemi, kteří jsou ochotni přijmout rovnost v právech a respekt k zákonům.
Poučení? Máme my v Čechách štěstí, že nás z minulostí netíží žádné velké trauma ve vztahu k jinakosti. Žádný kolonialismus, žádné rasové zákony. Otázku poválečného vypořádání se sudetskými Němci bych sem netahal, neboť se jedná o téma jiného druhu. Můžeme si dokonce myslet, že integrační potíže, s nimiž dnes zápasí velké země západní Evropy, se promítají do přísnosti opakovaně adresované novým demokraciím ve střední a východní části kontinentu ze strany západoevropských politiků a expertů, když se začne mluvit o menšinách. Leč jako cenu by mělo bránit se výčitkami či zesměšňováním cizích nesnází, které se nás bezprostředně zatím netýkají? Jediný smysl má vědomí, že evropská zkušenost je společná. Navzájem si zřejmě nejvíce prospějeme, nedovolíme-li, aby z evropské paměti vypadly naše vlastní omyly a zároveň se nenecháme strhnout k opakování chyb druhých.
Zdeněk Müller
E la nave va
Třetí říjnovou neděli zavěsil iDnes na svou hlavní stránku rozhovor o aktualitách islámu. Nechme stranou více jako pět stovek reakcí. Bezprostředně po zveřejnění interview se projevil i populární bloger iDnesu. Na tzv. soukromém blogu využil nebo lépe zneužil text rozhovoru. Změnil, jak sám uvedl, „jen dvě slova“ – islám a islamismus přelepil pojmy nacismus a národní socialismus – a autorovo jméno zkomolil při zachování jeho německé podoby.
Zdeněk Müller
Šátkem to začíná a terorem končí?
„Dívat se na islám jako na jedno z monoteistickych náboženství je strašná chyba“. Pan Petr Voříšek reaguje těmito slovy na můj blog „Islámské šátky v Čechách“, zveřejněný 5.10. 2014 na serveru aktualne.cz. Soudím, že názor pana Voříška stojí za diskusi. Dovoluji si ho zveřejnit a reagovat na něj.
Zdeněk Müller
Islám na vlně duchovnosti
Když dnes islám tolik zneklidňuje Evropany, není to také proto, že v nich vyvolává špatné svědomí? Pokud jsou k sobě upřímní, měli by si položit otázku, co jsme udělali a děláme my, pokrokoví, vzdělaní, sebevědomí, se svým náboženským dědictvím?
Zdeněk Müller
Viditelné a neviditelné v islámu
Po léta se vede francouzská debata o tom, jak se má či nemá zdejší společnost dívat na své muslimy. Doprovází ji otázka jednou vyřčená, leč povětšinou nevyřčená: Jsou našimi občany nebo nejsou? A jak dalece mohou být našimi občany, když se vnitřně muslim, byť každý jinak a v rozdílné míře, pokládá za součást ještě jiného a mnohdy odlišně zavazujícího společenství náboženství, tradice či kultury islámu? Radikalizace islámu a zmnožování viditelných projevů islámu diskusi na toto téma dále vyhrocuje. Obojí svádí a usnadňuje vidět ve všech muslimech „pátou kolonu“ islamistické invaze či rozmachu nesnášenlivého náboženství.
Zdeněk Müller
Korán a ignorance
Diskuse o islámu na Západě se nese ve znamení zúženého pohledu. Buď se mluví výhradně o sociálním jevu anebo o aktualitách, které činí z islámu zdroj násilí, nevraživosti a náboženské nesnášenlivosti. Mizí tak povědomí o tom, že islám má duchovní dimenzi. K tomu přispívá i ignorance, neznalost tohoto náboženství u bezvěrců, věřících i laxních křesťanů a koneckonců i u samotných muslimů.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Ruské letouny omylem svrhly nejméně 38 bomb na vlastní území, píší i ruská média
Nejméně 38 leteckých bomb svrhly ruské letouny za poslední tři měsíce na ruské a okupované území na...
Sudetští Němci pořádají třídenní sjezd. Zúčastní se český velvyslanec
V bavorském Augšpurku začíná třídenní sudetoněmecký sjezd, který se krátce před volbami do...
Bakterie z vody letos zabíjí častěji, zemřelo už 23 lidí. Řada nákaz uniká
Premium Kromě jiných infekcí se v Česku letos více šíří i smrtelnější legionářská nemoc, která se...
Slovensko k tragédii směřovalo dlouho, tímhle prohráli všichni, míní expert
Premium Bývalý slovenský novinář a bezpečnostní expert Milan Žitný je přesvědčen, že k tragické události,...
Prodej bytu 4+kk 74 m2
Na Honech I, Zlín
4 250 000 Kč
- Počet článků 263
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2517x