Vítězství v prohře aneb chvála fyzické meditace
V románu Osamělost přespolního běžce (vyd. 1959, filmový přepis z r. 1962) vypráví anglický spisovatel Alan Sillitoe (1928-2010) příběh mladistvého delikventa Smithe. V polepšovně, kde si odpykává trest, dostává od ředitele zařízení nabídku, aby začal pravidelně trénovat přespolní běh. Smith má k běhání dispozice a mohl by vyhrát národní mistrovství.
Namísto strohých čtyř stěn věznice se nabízejí tréninky v polosvobodě mimo plot polepšovny v mrazivém chladu zimy. „Od první chvíle, kdy mne dopravili do polepšovny, ze mne udělali přespolního běžce“. Do pravidelného běhání se nepouští z vlastní vůle, není to osobní volba niterná a nemá na ni vliv potřeba praktická. Než Smithe zavřeli, běhal jen proto, aby utekl policajtům. Prchat, sprintovat, nenechat se chytnout, takové jsou motivy lidí jako on, těch co se ocitli nebo stojí „mimo zákony“, všech, kteří vedou válku s těmi ostatními, co jsou „pro zákony“.
Pod vězeňským zámkem má běh jiný smysl a určení než na svobodě. Vězeňský ředitele pokládá běhání za prostředek k převýchově mladých delikventů. Pochopí nebo bude ochoten mladý trestanec přistoupit na pedagogický záměr věznitele? Zájem ředitele uspět a proslavit se svou metodou je silnější než touha trestance se změnit. Přesto Smith nabídku přijímá. A pouští se do tréninku se slibem, že neuteče, i když bude běhat sám bez dozoru mimo vězeňskou ohradu.
Dokáže se kázeň vynucená změnit v kázeň uvědomělou? Postoupí kázeň vnější místo kázni vnitřní, aby se tím sama posílila? Osamělé běhání má Smithe naučit sebeovládání a přivést ho k nápravě z vlastní vůle. Dokáže-li běhat, aniž by utekl, bude to jasný důkaz, že našel správný směr. Ředitel vězení hodlá na Smithově příkladu dokázat oprávněnost své představy filantropické, lidumilné, výchovy. Od chvíle, kdy trestanec přijme úkol, který mu otevře obzor k poznání smyslu života, přestává být vězněm. Humanizuje se a mění se v lidský subjekt, schopný se ovládat a přestat být pro společnost nebezpečný.
Leč Smith uvažuje jinak. Dosud vyrůstal s představou dvou světů, dvou rozdílných přístupů k „zákonům“ a dvou rozdílných válek v těchto světech probíhajících: „Válka, které vedou ti, co vládnou, není moje válka. Nemám s ní nic společného, protože mne zajímá jen válka moje“.
A co je to ta „Smithova válka“? Zápas na dvou úrovních. S jiným, s těmi, co jsou „pro zákony“, s těmi, kteří jsou spíše uvnitř než mimo. A zápas se sebou samým. Lze si i ve vězení zachovat jistou míru sebevlády? Jak se změnit po svém? Nikoliv se zlepšit podle vzoru kázně vnucované, nýbrž se proměnit, stát se jiným? Střetávání dvou rovin jedné války dává tak duchovní rozměr každodennímu pravidelnému běhání jednoho mladistvého trestance.
Ideál běhu jako návodu k nalézání životního cíle ve shodě s všeobecně platnými „zákony“, což je projekt vězeňského ředitele, Smith v kritickém momentu odmítne. V závodě, na který usilovně trénoval a kde se má prokázat, že se napravil v intencích ředitelovy výchovné představy, odmítne vyhrát. Ačkoliv jasně vede, ve finiši ostentativně přenechává první místo jinému běžci.
Překvapivá katarze, očistné rozuzlení příběhu ve chvíli vrcholného napětí s mravním ponaučením, nahrává na povrchu čtenářově sympatii pro hrdinu, korunujícího svou válku proti nepříliš sympatickému řediteli a všem, kteří v konformní slepotě věří „zákonům“. Pod povrchem této války (ostatně silně dobové, neboť román vznikl před více jak půl stoletím v atmosféře prvních kampaní proti příliš autoritativní výchově) se skrývá jiný, nadčasový zápas. Prohra v němnabývá zcela jiný smysl než je běžné. Smith o tom při jednom ze svých ranních výběhů říká: „Možná, že ve chvíli, kdy porážíme jiné, umíráme“.
Lze se naučit neporážet druhé? Neporážet druhé, to je hluboce lidské poučení poznané při běhání, „pravý smysl mého běhu“,usuzuje románový hrdina. Nikdy neprokážeme lépe, že máme vládu sami nad sebou, než když odmítnemeprojevit nadřazenost nad ostatními. Samozřejmě, že při běhu rádi soupeříme s jiným běžci. Koho by nepotěšila výhra. Leč tato vnější stránka je jen méně závažnou součástísportovního soupeření. Pod ní se skrývá prostor pro zápas vnitřní. A bez běhu by nás asi nikdy nenapadlo přemýšlet o vítězství v prohře. Ostatně, není ničím novým a neznámým, že při běhu do hlavy přicházejí myšlenky krystalicky průzračné.
Vypravěč příběhu, trestanec Smith, se k něčemu takovému doslovně hlásí: „Na přespolním běhu je dobré, že mě nutí lámat si hlavu a že se při něm naučím víc, než když ležím v posteli“. Běh i spánek jsou činnosti veskrze individuální. A osamocenost prospívápěstování vnitřního monologu. Běhspouští myšlení přirozeným způsobem a nenuceně.
Pravidelné běhání může sloužit i jako školení v prohrávání. Ostatně, každý běžec vyhraje jen občas. Obvykle skončí za někým. Lečje smyslem běhu porazit ostatní? Nejde spíše o tom vyhrát nad sebou samým? Možná, že je třeba učit se prohrát s ostatními, abychom dokázali sami nad sebou vyhrát.
Zdeněk Müller
E la nave va
Třetí říjnovou neděli zavěsil iDnes na svou hlavní stránku rozhovor o aktualitách islámu. Nechme stranou více jako pět stovek reakcí. Bezprostředně po zveřejnění interview se projevil i populární bloger iDnesu. Na tzv. soukromém blogu využil nebo lépe zneužil text rozhovoru. Změnil, jak sám uvedl, „jen dvě slova“ – islám a islamismus přelepil pojmy nacismus a národní socialismus – a autorovo jméno zkomolil při zachování jeho německé podoby.
Zdeněk Müller
Šátkem to začíná a terorem končí?
„Dívat se na islám jako na jedno z monoteistickych náboženství je strašná chyba“. Pan Petr Voříšek reaguje těmito slovy na můj blog „Islámské šátky v Čechách“, zveřejněný 5.10. 2014 na serveru aktualne.cz. Soudím, že názor pana Voříška stojí za diskusi. Dovoluji si ho zveřejnit a reagovat na něj.
Zdeněk Müller
Islám na vlně duchovnosti
Když dnes islám tolik zneklidňuje Evropany, není to také proto, že v nich vyvolává špatné svědomí? Pokud jsou k sobě upřímní, měli by si položit otázku, co jsme udělali a děláme my, pokrokoví, vzdělaní, sebevědomí, se svým náboženským dědictvím?
Zdeněk Müller
Viditelné a neviditelné v islámu
Po léta se vede francouzská debata o tom, jak se má či nemá zdejší společnost dívat na své muslimy. Doprovází ji otázka jednou vyřčená, leč povětšinou nevyřčená: Jsou našimi občany nebo nejsou? A jak dalece mohou být našimi občany, když se vnitřně muslim, byť každý jinak a v rozdílné míře, pokládá za součást ještě jiného a mnohdy odlišně zavazujícího společenství náboženství, tradice či kultury islámu? Radikalizace islámu a zmnožování viditelných projevů islámu diskusi na toto téma dále vyhrocuje. Obojí svádí a usnadňuje vidět ve všech muslimech „pátou kolonu“ islamistické invaze či rozmachu nesnášenlivého náboženství.
Zdeněk Müller
Korán a ignorance
Diskuse o islámu na Západě se nese ve znamení zúženého pohledu. Buď se mluví výhradně o sociálním jevu anebo o aktualitách, které činí z islámu zdroj násilí, nevraživosti a náboženské nesnášenlivosti. Mizí tak povědomí o tom, že islám má duchovní dimenzi. K tomu přispívá i ignorance, neznalost tohoto náboženství u bezvěrců, věřících i laxních křesťanů a koneckonců i u samotných muslimů.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 263
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2517x