Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Být dědečkem

Ať má dítě nad sebou jakýkoliv strop, vždy se v jeho zorničkách odráží nebe. Já vím, zní to jako fráze, ale dědečkům se to odpouští.

Jak to, že se odpouští? Platí snad na ně jiné zákony? Těžko říci, snad ano. Kdo sám dědečky jako já osobně nepoznal - bohužel příliš brzo opustili pozemský svět - má možná právo tomu věřit. Neubrání se pokušení si instituci dědečků idealizovat a dělat z osoby mužského prarodiče bytost téměř pohádkovou.  Nu, to je přece ten, kdo zná odpověď na všechny otázky a se vším si dokáže poradit. Kdybych býval měl v dětství někoho takového po boku!   

Stát se dědečkem, to jde docela snadno. Život to jaksi zařídí. Najednou je tu postýlka a z ní se ozývá vrnění nebo pláč. Leč být dědečkem doopravdy, to je vskutku proces, snad lze tvrdit že permanentní. Asi to má různé počátky. U mne to přišlo náhle jedné noci. Jak to bývá, ten paleček se občas ocital na skok v prarodičovské péči.

Tenkrát ta noc nebyla klidná. Něco kloučka vyděsilo a přišel pláč a nářek. Kolem druhé v noci se špatně vstává. Copak, broučku, co tě trápí? Zprvu nic nepomáhá. A tak to zkouším po mateřsku. Beru to ptáče do náruči a pokouším se něco mile pobrukovat. S tím klubkem v rukách usedám  a přitisknu ho k sobě. V pokoji je chladno, ale z tělíčka vyzařuje teploučko. Rychlý tep srdíčka, sem tam nějaký vzlyk, a pak z čista jasna jemné pochrupávání.

Chlapec usnul a ve světě zavládl božský mír. Byl rozkošný, snil rajské sny, které se odrážely na jeho rtech jako lehký usměv. Snad mu šeptal do ouška něco hezkého sám pánbůh. Byl obrazem toho, co nazýváme slabým a požehnaným, byl božským neviňátkem.

V mém náručí pak setrvá až skoro do svítání. A když ho pak vkládám zpět do postýlky, je ze mne jiná bytost. Milující dědeček. Nad ztichlou kolébkou osvícený soucitem a rozrušený uvědoměním závazku.

V každém dítěti prý dřímá malý Mozart, četl jsem něco takového kdysi v „Zemi lidí“ francouzského spisovatele Saint-Exupéryho. Usne génius do ztracena nebo ho přehluší kazisvět?  V každém z těch malých přece dřímá andílek i loupežník. Dědečkům nemůže být lhostejné, co dostane větší šanci převážit.

Při té vzpomínce se mi vybavuje  poučná zápletka z historickém románu „Devadesát tři“. Kniha vypráví o dramatickém roku francouzské revoluce a napsal ho v 19. století Victor Hugo, francouzský romanopisec a citlivý pozorovatel dětské duše.

Tři malí sourozenci, jaksi mimoděcí hrdinové románu, se ocitají zavřeni do zámecké knihovny. Mají posloužit jako rukojmí jedné straně panující občanské války. Dětem hrozí, že skončí spáleny na popel spolu s knihami. Bezbranná stvoření, nepoučená neviňátka mezi kulturními poklady na pozadí bezcitného soupeření nenávistí. O knihách, o kultuře vůbec, samozřejmě nic nevědí, zrodily se sice do ní, ale nikoliv s ní, a podle toho se chovají. Bezprostředně, živelně, dětsky.

Chodí mezi regály knih a zrak jim padne, jak jinak, na to nejskvostnější, co tam uvidí. Vzácný rukopis o životě a umučení svatého Bartoloměje. Kniha s mnoha vyobrazením. Když jedno z mrňat vytrhne první stránku, chtějí i ostatní dvě konat obdobně. První přetržená stránka je jako první kapka krve. Rozhodne o dalším krve prolévání a dalším knihy ničení.

Tři loupeživí andílci se vrhají na bezbranného evangelika Bartoloměje. Knihovnou kráčí zkáza. Zmařit dějiny, legendy, vědu, rozkouskovat celé náboženství, se může zdát být prací tak akorát pro obry. Leč zvládnou to nakonec i tři malé děti. Z vzácné knihy zbude jen rozlomená vazba. Je k ničemu, jen ji nakopnout. A křesťanský mučedník, umučený v roce 49 křesťanského letopočtu, hyne podruhé.

Rozehrát příběh, který by nezamířil k moralitě, nebývalo zvykem autora v 19. století. V každém člověku, bez ohledu na věk, dříme záliba v pustošení, v ničení. K dětem patří nevinnost. O to více padá vina na otce a dědy posedlé pustošením a nechávající děti na pospas neméně ničivé bezprostřednosti a nevědomí. Když se jeví, že vše pozbylo jakýkoliv smysl, stává se hrozba zkázy dětí tím, co podá záchranný kruh v krví topícímu se lidskému soucitu.

Dětská postýlka, ať už z ní vyzařuje tichounce nebeský klid, nebo z ní vycházející pláč a křik pokoušejí naší trpělivost a sebeovládání, představuje svatyni lidskosti. Ožívá soucit a připomíná úkol nedat zplanět buňkám, které vyživují kulturu člověka. A kvůli obojímu stojí za to alespoň se pokusit být včas opravdovým dědečkem.  

 

 

 

 

      

Autor: Zdeněk Müller | úterý 25.3.2014 14:38 | karma článku: 21,24 | přečteno: 982x
  • Další články autora

Zdeněk Müller

E la nave va

Třetí říjnovou neděli zavěsil iDnes na svou hlavní stránku rozhovor o aktualitách islámu. Nechme stranou více jako pět stovek reakcí. Bezprostředně po zveřejnění interview se projevil i populární bloger iDnesu. Na tzv. soukromém blogu využil nebo lépe zneužil text rozhovoru. Změnil, jak sám uvedl, „jen dvě slova“ – islám a islamismus přelepil pojmy nacismus a národní socialismus – a autorovo jméno zkomolil při zachování jeho německé podoby.

3.12.2014 v 10:30 | Karma: 17,30 | Přečteno: 1478x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Šátkem to začíná a terorem končí?

„Dívat se na islám jako na jedno z monoteistickych náboženství je strašná chyba“. Pan Petr Voříšek reaguje těmito slovy na můj blog „Islámské šátky v Čechách“, zveřejněný 5.10. 2014 na serveru aktualne.cz. Soudím, že názor pana Voříška stojí za diskusi. Dovoluji si ho zveřejnit a reagovat na něj.

14.10.2014 v 14:33 | Karma: 21,09 | Přečteno: 1959x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Islám na vlně duchovnosti

Když dnes islám tolik zneklidňuje Evropany, není to také proto, že v nich vyvolává špatné svědomí? Pokud jsou k sobě upřímní, měli by si položit otázku, co jsme udělali a děláme my, pokrokoví, vzdělaní, sebevědomí, se svým náboženským dědictvím?

2.10.2014 v 15:40 | Karma: 14,83 | Přečteno: 821x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Viditelné a neviditelné v islámu

Po léta se vede francouzská debata o tom, jak se má či nemá zdejší společnost dívat na své muslimy. Doprovází ji otázka jednou vyřčená, leč povětšinou nevyřčená: Jsou našimi občany nebo nejsou? A jak dalece mohou být našimi občany, když se vnitřně muslim, byť každý jinak a v rozdílné míře, pokládá za součást ještě jiného a mnohdy odlišně zavazujícího společenství náboženství, tradice či kultury islámu? Radikalizace islámu a zmnožování viditelných projevů islámu diskusi na toto téma dále vyhrocuje. Obojí svádí a usnadňuje vidět ve všech muslimech „pátou kolonu“ islamistické invaze či rozmachu nesnášenlivého náboženství.

16.9.2014 v 13:35 | Karma: 36,21 | Přečteno: 6579x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Korán a ignorance

Diskuse o islámu na Západě se nese ve znamení zúženého pohledu. Buď se mluví výhradně o sociálním jevu anebo o aktualitách, které činí z islámu zdroj násilí, nevraživosti a náboženské nesnášenlivosti. Mizí tak povědomí o tom, že islám má duchovní dimenzi. K tomu přispívá i ignorance, neznalost tohoto náboženství u bezvěrců, věřících i laxních křesťanů a koneckonců i u samotných muslimů.

13.8.2014 v 13:58 | Karma: 36,09 | Přečteno: 7973x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Muslimové v zajetí protimluvů

Od „arabského jara“ roku 2011 vysílá muslimský svět zbytku planety řadu protichůdných signálů. Jdou od velmi současných projevů modernismu k výrazným archaismům, které přežívají v náboženství nebo se ho znovu zmocňují.

7.8.2014 v 10:53 | Karma: 27,12 | Přečteno: 1214x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Teorie slučování neslučitelného

Kriminální a hrůzné činy páchané teroristy, odvolávající se na islám, si žádají od muslimů více než jen vysvětlovat a distancovat se. Spolu s představiteli a representanty islámu, imámy a rektory mešit by muslimové měli ve své většině odpovědět důraznějí. Měli by ukázat více a pokročit dále od pouhých stížností na „slučování neslučitelného“.

29.7.2014 v 14:01 | Karma: 15,56 | Přečteno: 733x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Nebát se a nekrást

Svoboda, která připouští zneužívat lidskou slabost a hloupost, není svobodou. Je to jen obyčejné chytráctví. Chytrák je jako žebrák. Spoléhá na druhé. Je otrokem předstírání. Svobodný člověk se nebojí spoléhat na sebe a nekrade.

21.7.2014 v 11:30 | Karma: 19,87 | Přečteno: 846x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Nová irácká válka

Obrázky obletěly svět, aniž by jejich podstatný detail vzbudil valnou pozornost. Fotografie vozidel irácké armády, které ukořistili černooděnci Islámského státu Iráku a Levanty (ISIL). Po vítězství v severoiráckých provinciích Ninive a Saladín s nimi míří do svých základen v Sýrii. Kolem silnice jsou už sotva patrny bariéry z písku na irácko-syrské hranici. Před několik hodinami je odstranily buldozéry pod heslem: „Pryč s hanebnou hranicí“.

25.6.2014 v 10:15 | Karma: 18,80 | Přečteno: 750x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Džihád a antisemitismus

Nepředstavitelné se stalo skutkem. Po všech hrůzách a tragédiích, které Evropa zažila během neklidného 20. století. Dnes na počátku druhého desetiletí 21. století se vracejí stíny minulosti. Znovu umírají na Starém kontinentě muži, ženy a děti jen proto, že tak či onak patří k židovstvu, bezhledu na to, zda se pokládají za židy nebo Židy.

12.6.2014 v 16:20 | Karma: 24,84 | Přečteno: 1048x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Vítězství v prohře aneb chvála fyzické meditace

Prohrát a přitom zvítězit? Je to dnes vůbec možné, když vítězení a prohrávání jsou dnes tak popletené. Natolik je prostoupila, pozměnila a smyslu zbavila kultura soutěživosti prosakující do všech sfér současného života. Možná, že na jejich pojmenování budou záhy stačit dětské dohady a fantazírování z dvorku mateřské školky. Dokáže moderní svět jednou promluvit o životě, aniž by v něm spatřoval fotbalový zápas? Než se tak stane, pokusme se najít ve vítězení a prohrávání nějaký jiný přínos než tomu zpravidla bývá.

4.6.2014 v 13:45 | Karma: 11,72 | Přečteno: 264x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Oslava bezvážnosti

Kunderův čtvrtý román psaný francouzsky se objevil na knižním trhu Francie počátkem letošního dubna. Kniha s názvem „Oslava bezvážnosti“, opatřena autorovou kresbou na prodejním obalu, se dostává ke čtenářům v původním znění po své loňské premiéře v italštině.

14.5.2014 v 13:54 | Karma: 12,61 | Přečteno: 356x | Diskuse| Společnost

Zdeněk Müller

Když se praotec Noe bál

Otcové a dědové se kdysi na adresu biblické „potopy světa“ bavili písní Osvobozeného divadla. Praotec Noe se bál, že se mu na jeho záchranné arše „zkřížej rasy“, ale nakonec to dobře dopadlo. Zkrátka se věřilo, že to tak nezůstane, že potopa přestane a že se zas budeme smát.

20.4.2014 v 11:30 | Karma: 15,80 | Přečteno: 485x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Jaká je dnešní arabská mládež

Nedávno jsem byl postaven před podobnou otázku. A vzešlo z toho pár poznámek a postřehů, které zde shrnuji.

4.3.2014 v 14:30 | Karma: 36,39 | Přečteno: 8175x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Poučení z první světové války

Letos se bude v Evropě opakovaně připomínat stoleté výročí vypuknutí první světové války. Rozpoutala éru barbarství a lidské tuposti, v níž byla zničena velká část všeho pozitivního, s čím evropská civilizace vstoupila do 20. století.

7.2.2014 v 14:20 | Karma: 36,48 | Přečteno: 3837x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Poučení z „arabského jara“

Před třemi roky zahájilo Túnisko vlnu protestů v arabském světě. Následovaly ho zprvu Egypt, poté Libye, Jemen, Bahrajn a nakonec Sýrie. Zařadily se do proudu hnutí „arabského jara“. Toto pojmenování se ustálilo jako výraz touhy po důstojném životě a svobodě. Probudila se v arabských národech po dlouhá desetiletí vystavených libovůli a brutalitě autoritativních a zkorupovaných vůdců a jejich režimů.

16.1.2014 v 14:35 | Karma: 36,83 | Přečteno: 5794x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Když čert uvízne v detailu

Výbuch v areálu pražského zastupitelství Palestinské samosprávy byl velmi pravděpodobně dílem nešťastné náhody. Leč v samotném případu se odrazily jisté rysy arabsko-muslimské reality.

7.1.2014 v 14:05 | Karma: 20,84 | Přečteno: 921x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Úvaha vánoční

Za pár dnů odzvoní štědrovečení noc konec předvánočnímu očekávání a spustí veselé hodování. Nevím, zda v té noci každý uslyší, jak „hlas zvonů táhne nad závějí“ a jak „všechny struny v srdci znějí, neb mladost se jich dotýká“, řečeno s Jaroslavem Vrchlickým. Leč jedno vím zcela určitě. Vnímání Vánoce se mění, jako se měníme my a zvyklosti společenství, v nichž žijeme.

19.12.2013 v 14:55 | Karma: 14,15 | Přečteno: 617x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Radosti a strasti lidskoprávní civilizace

Touha mít demokracii už nalezla živnou půdu i mezi muslimy, jak prokázala vlna „arabského jara“. Vzdor tomu nepřestává být islám ze všech kultur mimo okruh západního světa nejdůraznějším odpůrcem západní demokracie a s ní spojené koncepce lidských práv. Neřekl bych, že chce Západ zničit. Má jen jinou představu o lidském údělu. Povinnosti člověka vůči Bohu a víře staví nad individuální lidská práva. Z tohoto úhlu kritizuje západní humanismus a atakuje slabiny lidskoprávního modernismu.

3.12.2013 v 14:15 | Karma: 20,55 | Přečteno: 730x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Müller

Noviny dělají novináři

Celosvětová komunikační síť, zkratkou web, nenahrazuje papír. Jen se k němu přidává, jako se televize svého času přidala k rádiu a telefón k telegrafu.

12.11.2013 v 14:15 | Karma: 11,87 | Přečteno: 485x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 263
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2517x
Filosof, historik, arabista, publicista a pozorovatel současného světa, na který zírá většinou z Paříže, kde žije.

Seznam rubrik