Co by dnes dělal Masaryk
Masaryk se hlásil k realismu pod heslem neustávat v poznávání věcí a jejich jádra. Východiskem jednání má být nepřikrášlená znalost reality. Jiným slovy řečeno, nelze se zastavit před nepříjemnými skutečnostmi a obcházet je. Opravdový realista by měl volit cestu těžší, protože opájet se příjemnými skutečnostmi nedělá potíž nikomu. V tomto směru je Masarykův odkaz zřejmý: snění do veřejného prostoru nepatří, naopak v něm musí vládnout jasnost, konkrétnost a střízlivost. A před nezbytnými, byť obtížnými úkoly neutíkat do kouta vlastního fantazírování.
Politika ani noviny nemají být „kuřárnou opia“, kde se každý může oddávat příjemným snům, napsal kdysi novinář Peroutka. Je velmi pravděpodobné, že by se Masaryk k současným pěstitelům iluzí a deziluzí nepřihlásil. Snažil by se přesně a ostře vidět realitu. Patrně by začal analýzou všech stávajících evropských společenských sil a ideových proudů. Činil by tak bez předsudků a podle toho by se zařizoval.
Za Rakouska, kdy se národ ocitl v rámci velkého celku jako my dnes v EU, byla pro Masarykovo konání východiskem úvaha o mocenských poměrech. Při kritice setrvával na konkrétnosti a za všech okolností se stavěl za provozování především pozitivní politiky. V tomto ohledu byl zásadním odpůrcem všech radikálů. Ani dnes by mocenské poměry neobcházel a nepřehlížel. Fantazírování i radikalismus mají stejné následky. Berou jednotlivcům i národním kolektivům víru v přednosti trpělivého pozitivního usilování.
Trápí-li nás, že politiku ničí gangréna korupce anebo že „obyčejný člověk“ nemůže vsadit na velká politická vítězství, stále nám ještě zbývá hodně příležitosti k drobné každodenní nepolitické práci. Masaryk opakovaně pokládal za program pro malý národ „sbírat všechny národní síly a silečky“ a „využívat všech možností osvětových“. Přepokladem pro takovou práci je osvojit si „stálost vypočítavé prozíravosti“ a poznání důležitosti „promyšleného hospodaření“. Nestavět osud národa ani na převratech či spiknutích, ani na snech o osobnostech přinášejících spasení, nýbrž na všech druzích občanské práce a úsilí.
Masaryk vnesl do českého života novinku. V prostředí, které se vyčerpávalo politikou a příliš ho zaplevelilo politikaření, začal na první místo stavět otázku mravní čili téma charakteru národa. Napsal: „V celém našem národním usilování je velký nedostatek vnitřního života, života duchovního. Napravit se musí vnitřní náš život, a to značí, že se napravit musíme všichni, ty, já, my všichni. Sám stát nás nespasí. Nemám nic proti státoprávnímu úsilí, tvrdím jen, že první je vzdělání a mravnost. Běží o to, vymanit se z křečovitého radikalismu, který dělá revoluci ve fantazii“.
Snahám pro vyjádření češství by se Masaryk nestavěl do cesty. Za předpokladu že nejde o jakési nafoukané národovectví, kryjící výdělkovost, kariérismus a nesnášenlivost, jež nakonec národ rozbíjí a některé jeho síly potlačuje. Sám byl rozhodným kulturním nacionalistou. Opakovaně si stěžoval, jak málo jsme sví. „Idea národnostní je pro uvědomělého člověka celý program kulturní. Řeknu-li, já jsem Čech, musím mít národní program“.
Svoboda, demokracie, humanismus. Tři pilíře Masarykova politického programu. Humanismus je vrcholem trojúhelníku, jehož základnu tvoří svoboda a její politická forma demokracie. Program humanitní nikdy neopustil a bez něho by přestal být Masarykem. „Milovat bližního je základ vší mravnosti“. Leč humanismu se nesmí rozplývat v neurčitostech a v extrémech, které jen podrývají zdravé občanství. „Humanitní ideál je praktický, pokud jím není, nestojí za nic“. A věřil, že síly mravní nakonec vítězí nad sebelepší organizací technickou.
Co by Masaryk dnes dělal, to nemůže být více než odhad stavěný na vodě. Jisté je to, že by pracoval podle svých možností. Stát stranou, jen se dívat a soudit, taková „povznesenost“ mu byla cizí.. „Nikdy jsem ruce do klína neskládal“, tak mluvíval před svědky ve své době. Určitě by netrpěl „estetickými rozpaky“ jen proto, že by se mu nelíbil ten nebo onen, kdo se tlačí do popředí veřejného života. „Kdyby lidé takzvaní dobří a hodní nebyli vlastně lenoši, zlých by již nebylo“, známý výrok zaznamený Ferdinandem Peroutkou. Naštvat se či se urazit jde snáze než něčím špatným pohnout.
Masaryk mi tak vychází jako nepatetické utvrzování nadčasových pravd. Nejsou v tom žádné jásavé večery s vidinou zářných zítřků. Jen stokrát slyšené, pro dnešek možná trochu omšelé zásady. Neskládat ruce v klín, spoléhat na vlastní síly, dívat se kolem sebe, co je třeba spravit, aby se lépe žilo a řídit se elementárními pravidly spravedlnosti a lidské slušnosti.
Zdeněk Müller
E la nave va
Třetí říjnovou neděli zavěsil iDnes na svou hlavní stránku rozhovor o aktualitách islámu. Nechme stranou více jako pět stovek reakcí. Bezprostředně po zveřejnění interview se projevil i populární bloger iDnesu. Na tzv. soukromém blogu využil nebo lépe zneužil text rozhovoru. Změnil, jak sám uvedl, „jen dvě slova“ – islám a islamismus přelepil pojmy nacismus a národní socialismus – a autorovo jméno zkomolil při zachování jeho německé podoby.
Zdeněk Müller
Šátkem to začíná a terorem končí?
„Dívat se na islám jako na jedno z monoteistickych náboženství je strašná chyba“. Pan Petr Voříšek reaguje těmito slovy na můj blog „Islámské šátky v Čechách“, zveřejněný 5.10. 2014 na serveru aktualne.cz. Soudím, že názor pana Voříška stojí za diskusi. Dovoluji si ho zveřejnit a reagovat na něj.
Zdeněk Müller
Islám na vlně duchovnosti
Když dnes islám tolik zneklidňuje Evropany, není to také proto, že v nich vyvolává špatné svědomí? Pokud jsou k sobě upřímní, měli by si položit otázku, co jsme udělali a děláme my, pokrokoví, vzdělaní, sebevědomí, se svým náboženským dědictvím?
Zdeněk Müller
Viditelné a neviditelné v islámu
Po léta se vede francouzská debata o tom, jak se má či nemá zdejší společnost dívat na své muslimy. Doprovází ji otázka jednou vyřčená, leč povětšinou nevyřčená: Jsou našimi občany nebo nejsou? A jak dalece mohou být našimi občany, když se vnitřně muslim, byť každý jinak a v rozdílné míře, pokládá za součást ještě jiného a mnohdy odlišně zavazujícího společenství náboženství, tradice či kultury islámu? Radikalizace islámu a zmnožování viditelných projevů islámu diskusi na toto téma dále vyhrocuje. Obojí svádí a usnadňuje vidět ve všech muslimech „pátou kolonu“ islamistické invaze či rozmachu nesnášenlivého náboženství.
Zdeněk Müller
Korán a ignorance
Diskuse o islámu na Západě se nese ve znamení zúženého pohledu. Buď se mluví výhradně o sociálním jevu anebo o aktualitách, které činí z islámu zdroj násilí, nevraživosti a náboženské nesnášenlivosti. Mizí tak povědomí o tom, že islám má duchovní dimenzi. K tomu přispívá i ignorance, neznalost tohoto náboženství u bezvěrců, věřících i laxních křesťanů a koneckonců i u samotných muslimů.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec
Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...
Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt
Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...
Pronájem bytu 2+kk v centru Litomyšle, Braunerovo náměstí.
Braunerovo nám., Litomyšl - Litomyšl-Město, okres Svitavy
13 000 Kč/měsíc
- Počet článků 263
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2517x