Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nebát se a nekrást

21. 07. 2014 11:30:24
Svoboda, která připouští zneužívat lidskou slabost a hloupost, není svobodou. Je to jen obyčejné chytráctví. Chytrák je jako žebrák. Spoléhá na druhé. Je otrokem předstírání. Svobodný člověk se nebojí spoléhat na sebe a nekrade.

Fanny pocházela z moravské vesnice, sloužila ve Vídni v židovské rodině. Všechno na ní bylo pevné, i její názory. Na Nový rok chodili zbožní Židé na dunajský břeh a házeli do vody své hříchy. Fanny to dráždilo. Řekla rovnou: „Radši by neměli hřešit vůbec. Zahazovat bych uměla taky“.

Slovo „hřích“ se jí nezamlouval. A velká gesta nesnášela. Nejhlubší odpor chovala k žebrákům a Cikánům. Žebráci a zloději pro ni bylo totéž. Neplatilo na ni žádné předstírání. Nesnášela taková ty rodinné scény a přílišné ventilování emoci. Mělo to za falešné, divadelní a za vzrušenými řečmi vždy větřila zlé úmysly.

Divadlo, to pro ni nebylo, pro to neměla pochopení. Jen jednou se nechala strhnout ke scéně. Byla to ovšem scéna krutá. U dveří bytu, kde sloužila, někdo zazvonil. Když otevřela, stál tam žebrák. Nebyl starý, ani zmrzačený. Vrhl se před Fanny na kolena. Lomil rukama. Jeho žena leží na smrtelné posteli, doma má osm dětí, osm hladových krků, nevinných drobečků. Zkrátka, dokonalý machr na „žebrácky marketing“ jak bychom dnes mohli prohlásit.

Fanny se na žebráka klečícího na zemi dívala mlčky, ale náhle se vrhla na kolena a začala žebráka napodobovat. Nakonec vstala a přibouchla žebrákovi dveře před nosem. Za zavřenými dveřmi nepřestával bědovat:“Smilujte se, paničko, jak k tomu ti moji drobečkové přijdou!“

„Podvodník jeden“, křikla Fanny, „žádnou ženu nemá, žádná mu neleží v posteli. Ani děti nemá, sežere všecko sám. Lenoch je to. Takový mladý chlap. Sotva měl čas nadělat osm dětí“.

Fanny měla strach z divadla v sobě, každé předstírání prožívala jako týrání. Jen jednou ji životní situace přemohla a sama zahrála divadlo. Aby ještě důrazněji připomněla svůj názor.

Historku vypráví Elias Canetti v jedné ze svých vzpomínkových knížek. Přišla mi na mysl, když jsem byl před nedávnem vystaven tirádě o potřebě svobody a o její údajné schopnosti nás všechny spasit. Nemám rád extrémy, i když se angažují ve prospěch hodnot nejcennějších. Raději bych zůstal u střízlivého „nebát se a nekrást“. Proč hned mávat svobodou a skloňovat ji ve všech pádech.

Nebát se a nekrást, to bývalo Masarykovo krédo, od něhož se dá svoboda lidí ve společnosti docela snadno a rozumně odvodit, ba opřít bez potřeby připínat si ji na klopu jako ze všech stran viditelnou kokardu. Ostatně, Masaryk pocházel z Moravy jako moje dnešní hrdinka Fanny.

Autor: Zdeněk Müller | pondělí 21.7.2014 11:30 | karma článku: 18.84 | přečteno: 822x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Vůně drožďové pomazánky

Babička byla receptový experimentátor. Vždycky když dostala nový recept, šoupla si brýle na dálku na čelo, nasadila čtecí brýle a polohlasně luštila obsah. Takhle objevila třeba patizony.

23.9.2017 v 17:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 | Diskuse

Martin Mařák

Listy z Umwurfu

Umwurf si musíš najít sám, neboť k němu nevede žádná značená cesta, je prostě schovaný někde v hlubinách, či výšinách hor, uprostřed lesů, kde tě nebudou otravovat zástupy turistů a podobně.

23.9.2017 v 16:00 | Karma článku: 5.87 | Přečteno: 106 | Diskuse

Robert Brinda

Noční můra houbařů.

Kategorizuji houbaře: Takyhoubař - houbař - pan houbař - mykolog. Pan houbař by měl znát aspoň deset hub jedovatých a nejméně dvacet jedlých. Protože to splňuji, považuji se za pana houbaře. Občs mi ale zvědavost nedá a hledám:

23.9.2017 v 14:15 | Karma článku: 9.13 | Přečteno: 406 | Diskuse

Štěpán Bicera

Liberální Berlín?

V článku MF Dnes "Evropský den D" se píše: "celé své jméno si Tomáš nepřeje zveřejnit... V liberálním a levicově orientovaném Berlíně by přiznání sympatií k AfD, bylo společenskou sebevraždou." Známe to i ze zdejších diskuzí.

23.9.2017 v 13:40 | Karma článku: 29.01 | Přečteno: 530 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak pojmenovat politiky?

Dnes tu máme další kolo naší soutěže o hledání nejpřiléhavějšího pojmenování určitého fenoménu, po atomové elektrárně a sexu přicházejí na řadu naši milí politici. Aby ne, blíží se volby, tak je to téma aktuální

23.9.2017 v 13:30 | Karma článku: 8.26 | Přečteno: 161 | Diskuse
Počet článků 263 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2509
Filosof, historik, arabista, publicista a pozorovatel současného světa, na který zírá většinou z Paříže, kde žije.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.